Jedna země, mnoho kultur: proč jsou neziskovky přirozeným mostem mezi institucemi a lidmi

Podle aktuálních dat agentury STEM (Ústav empirických výzkumů) si téměř 60% české veřejnosti uvědomuje význam neziskových organizací především v době krizí – během živelných katastrof, pandemie nebo války. Právě tehdy lidé nejvíce vidí, jak neziskovky dokážou jednat rychle, citlivě a bez složité byrokracie.

Z analýzy neziskové organizace Svět neziskovek (2025) zároveň vyplývá, že česká společnost zůstává v názoru na neziskový sektor rozdělená – část veřejnosti organizacím důvěřuje, část je stále vnímá s nedůvěrou. Klíčovým faktorem je osobní zkušenost: kdo se s neziskovkou setká osobně, jako dobrovolník, dárce nebo účastník, ten důvěru výrazně častěji pociťuje.

Přirozený most mezi světy

Neziskové organizace často stojí mezi institucemi a lidmi – nejsou ani úřadem, ani firmou, ani školou. Jsou přirozeným mostem, který pomáhá tlumit rozdíly mezi systémem a realitou každodenního života. Překládají složitý jazyk politik do lidských příběhů, hledají praktická řešení a podporují komunikaci a porozumění tam, kde se světy úředníků, učitelů a rodičů střetávají.

Tento princip souvisí i s dlouhodobým mottem Brusinky: „Jedna země, mnoho kultur.“V době globalizace a migrace je rozmanitost trvalou součástí společnosti – ne hrozbou, ale příležitostí. Uvědomění si této skutečnosti pomáhá zůstat otevření, odolní a méně náchylní k populistickým zjednodušením, která lidi rozdělují místo toho, aby je spojovala.

Brněnský kontext: město spolupráce

Brno se v posledních letech mění – přicházejí noví obyvatelé, vznikají mezinárodní školy, multikulturní komunity i nové sociální vazby. A právě zde se ukazuje, že osobní kontakt s neziskovkou mění vnímání. Když člověk přijde na komunitní akci, dobrovolnický den nebo kurz, zjistí, že za „organizací“ nestojí anonymní struktura, ale konkrétní lidé – lektoři, sousedé, studenti, rodiče.

Příklad z praxe: Multikulturní centrum Brusinka

Multikulturní centrum Brusinka působí v Brně od roku 2020 a propojuje lidi z různých zemí i generací prostřednictvím vzdělávání a kultury. V našich prostorách se konají jazykové a hudební kurzy, umělecké a storytelling workshopy i dobrovolnické akce.„Často vidíme, jak se nedůvěra mění v respekt,“ říká tým centra. „Když dítě cizinců začne mluvit česky a jeho rodiče se poprvé zapojí do místní komunity, mizí bariéry na obou stranách.“

Dobrovolníci – studenti, IT odborníci nebo umělci – přicházejí pomáhat, doučovat nebo organizovat akce. Město jim nabízí prostor, ale skutečné propojení vzniká právě v takových centrech: tam, kde se lidé potkávají přirozeně, bez formálních hranic.

Důvěra roste s blízkostí

Výzkumy STEM i OSF dlouhodobě potvrzují, že osobní zkušenost posiluje důvěru. Neziskovky jsou nejdůvěryhodnější tam, kde je lidé potkávají v běžném životě – při vzdělávání, kultuře nebo komunitních projektech. V Brusince se to děje každý den: na jazykových lekcích, uměleckých dílnách i koncertech.

Neziskové organizace tedy nejsou „třetím sektorem“, který stojí stranou. Jsou živou součástí občanského ekosystému města – přirozeným mostem mezi školami, institucemi, rodinami a vládními strukturami. Mostem, který zjemňuje přechody, překládá světy a pomáhá lidem cítit se slyšeni a vítáni.