BRNO 2050 a multikulturní budoucnost: společné město, sdílená odpovědnost

Brno není jen město. Je to živý organismus, který roste, mění se a hledá rovnováhu mezi minulostí a budoucností. Město, které se rozhodlo nespokojit s tím, co bylo, ale které se ptá: Kým chceme být? A jak spolu chceme žít? Strategie #brno2050 není technokratický plán – je to pokus zachytit étos města, které nechce nikoho nechat stranou.

Město, které má vize a podnikatelský cíl

Brno se rozhodlo tvořit svou budoucnost společně. Strategie #brno2050 stojí na třech klíčových pilířích:

• Kvalita života pro každého,

• Udržitelná a rozmanitá ekonomika,

• Fungující správa města s důrazem na spolupráci.
  

Ale nejde jen o slova. Jde o odvahu představit si město, které se nestydí být kosmopolitní, které chápe diverzitu jako sílu, ne hrozbu. Město, kde cizinec není host, ale spoluautor.

Strategie jako kompas, ne mapa

Brno je domovem více než 66 000 cizinců, kteří tvoří přibližně 11% obyvatelstva města. Tito lidé pocházejí ze 155 zemí světa – od Ukrajiny a Slovenska až po Filipíny, Indii nebo Brazílii. Brno se tak stává jedním z nejrozmanitějších měst ve střední Evropě. Tato skutečnost není výzvou, ale příležitostí. Na #brno2050 navazují další směry, které nesou konkrétní odpovědnost:

• Strategie integrace cizinců ve městě Brně – zaměřená na rovný přístup, jazykové vzdělávání, prevenci diskriminace a podporu komunitního života.

• Strategie podpory podnikání – s důrazem na malé podniky a neziskové organizace, často vedené lidmi s různorodými kulturními kořeny.

• Strategie přilákání a udržení kvalifikovaných pracovníků – reflektující potřebu učitelů, lékařů, výzkumníků i umělců.

• Strategie sociálního začleňování – aby nikdo nebyl neviditelný a společenské zdraví zůstalo pevné.

Tato síť strategií vytváří prostor pro město, kde každý může najít své místo. Multikulturní centrum Brusinka se v tomto ohledu stalo živým nervovým uzlem – propojovacím bodem mezi úřady, školami, rodinami a komunitami. Nabízí prostor nejen pro praktickou pomoc, ale i pro přirozenou blízkost, která léčí nedůvěru.

Spoečné eventy jako zrcadlo odvahy

Tento čtvrtek se v našem Centru uskuteční speciální událost Stories in 10, pořádaná ve spolupráci se Shaunem Copplem z Brno Breakthru, tentokrát na téma What has living in Brno taught you so far in 2025?

Lidé nejrůznějších národností a generací zde sdílejí své osobní příběhy o tom, co pro ně znamená život v Brně. Událost posiluje důvěru, empatii a vzájemné porozumění – právě tyto hodnoty dělají město skutečně lidským.

Na festivalu Kam kráčíš, Brno?, který se letos koná ve veřejném prostoru, se nemluví jen o budoucnosti města z pohledu plánování. Otevírají se i otázky, které se týkají každodenního života, například:

• Jak se lidé dozví o Strategii podpory cizinců?

• Jak bude město bojovat proti předsudkům a xenofobii?

• Může město otevřít dostupnou školu pro cizince a bilingvní děti?

• Podpoří Magistrát výuku živého anglického jazyka pro místní, vedenou expaty?

• Jak se Brno postaví ke skrytému rozdělování podle barvy pleti, které zasahuje i školy?

To nejsou otázky z jiného světa. To jsou naše výzvy. A právě takové momenty veřejného dialogu ukazují, že město si uvědomuje svou odpovědnost.

Také Brno Expat Fair přetváří veřejný prostor. V roce 2024 ho navštívilo přes 2 000 lidí. Nejen cizinci, ale i místní. Lidé přicházejí za informacemi, za atmosférou, za potvrzením, že tu nejsou sami. 95 stánků, desítky jazyků, stovky tváří. To je Brno ve své otevřené podobě.

Informovanost jako lék proti polarizaci

Žádná strategie nebude fungovat, pokud ji lidé nepochopí a nepřijmou. Proto z našého pohledu je nutná komunikační kampaň pro místní – nejen informace na internetu, ale celospolečenský rozhovor. Měla by vycházet z hodnot, které podle opakovaných výzkumů sdílí většina obyvatel Česka – včetně Čechů i Moravanů – kam patří rodina, stabilita, férovost, bezpečí a srozumitelnost.

Například podle výzkumu STEM z roku 2023 je rodina nejčastěji uváděnou základní životní hodnotou pro 82% respondentů.Výzkumy CVVM (2022) potvrzují, že bezpečí a spravedlnost patří k nejvýše hodnoceným prvkům, které lidé očekávají od státu i společnosti. Ve strategii #brno2050 se pak mezi klíčovými hodnotami obyvatel města objevují mimo jiné právě férovost, srozumitelnost a důvěra ve veřejné instituce.

Jen tak zabráníme tomu, aby společnost praskla. Strach z jiného často vzniká tam, kde chybí informace a uznání. Místní se bojí být přehlíženi. Cizinci se bojí být diskriminováni. Přitom často touží po tomtéž – po uznání, že patří.

Chytré město není o datech, ale o důvěře

Brno rozvíjí koncept smart cities specifickým způsobem – technologie vnímá jako prostředek, nikoli cíl. Podle městského portálu in.brno.cz je klíčem tzv. "Human Smart City", tedy přístup, který klade důraz na kvalitu života, participaci obyvatel a důvěru ve veřejné služby.

Skutečně chytré město tak není jen to, které digitalizuje dopravu, ale to, které posiluje mezilidské vztahy, podporuje důvěru a dává prostor pro péči i uznání.

Když se rozvojová strategie propojí s empatií, může vzniknout město, které je nejen ekonomicky konkurenceschopné, ale i lidsky udržitelné – místo, kde „my“ znamená opravdu všichni.

V příštím díle se podíváme na to, proč právě vděčnost a uznání mohou tvořit základ zdravé a odolné společnosti.

A co si myslíte vy?

Dokáže městská administrativa naplnit své závazky? Uspěje Brno v tom, stát se udržitelným a tolerantním evropským městem? Přijďte a podělte se s námi o svůj názor. Každý hlas se počítá.