Kultura vděčnosti a společenská odolnost: co drží město pohromadě
- Centrum Brusinka
- 21. 5.
- Minut čtení: 3
Brno chce být chytrým, kosmopolitním, otevřeným a udržitelným městem. Ale žádná strategie, žádná technologie ani žádná kampaň neuspěje, pokud se ve společnosti neukotví to nejzákladnější – kultura vděčnosti, důvěry, podpory a uznání.
Neviditelné nemoci společnosti
Na první pohled může fungovat vše: rozpočet, infrastruktura, školství i služby. Ale pod povrchem se šíří únava, nedůvěra, tichá frustrace. Lidé ztrácejí pocit sounáležitosti. Roste polarizace. Přibývá izolace, vyhoření a pocitu, že "nikdo nevidí, co pro společnost dělám".
Právě tady začíná téma wellbeingu – nikoliv jen jako wellness trendu, ale jako měřítka zdravé společnosti. Pokud se lidé necítí bezpečně, ceněni, respektováni, pak ani nejlepší strategie nepomůže.
Uznání jako základ komunitní imunity
Města, která zvládla přechod k multikulturní realitě, mají jedno společné: vytvořila prostor pro uznání všech hlasů. Vděčnost není slabost – je to nástroj přežití. Umožňuje spolupráci. Pomáhá překlenout rozdíly. Otevírá cestu k dialogu, kde se nikdo necítí zbytečný.
V Brně je mnoho těch, kdo denně pracují na tom, aby společnost držela pohromadě – učitelé, pečovatelky, dobrovolníci, interkulturní pracovníci, rodiče, tlumočníci, lektoři, sousedé. Často neviditelní. A přitom nenahraditelní.
My v Multikulturním centru věříme, že právě uznání těchto tichých hrdinů je klíčem k dlouhodobé odolnosti města.
Kampaň, která by měla začít – a jak
Uznání neviditelné práce mnoha obyvatel může být silným výchozím bodem pro veřejnou debatu o tom, co nás drží pohromadě. Zkušenosti z jiných evropských měst – například z vídeňské kampaně „Wien liebt Vielfalt“ nebo rotterdamského projektu „City Makers“ – ukazují, že cílená veřejná komunikace, která staví na uznání každodenního přínosu obyvatel a otevřenosti vůči rozmanitosti, dokáže výrazně posílit společenskou důvěru a snížit míru polarizace.
Zatímco konkrétní komunikační kampaň se zatím nepřipravuje, právě teď je nejvyšší čas ji navrhnout. Nestačí jen oslovit ty, kteří se o dění ve městě už zajímají – je třeba zapojit i ty, kdo se cítí opomíjeni nebo ztrácejí důvěru.
Taková kampaň by měla být především adresná a přítomná ve veřejném prostoru. Měla by ukazovat, že město své obyvatele vnímá a váží si jejich každodenního úsilí – ať už jsou to místní, nebo nově příchozí. Teprve poté může mít smysl mluvit o přínosu migrace nebo o společné budoucnosti.
Nemluvíme přitom jen o expatech. Mluvíme i o migrantech, které většinová společnost často automaticky odmítá – přestože mnozí přicházejí například kvůli změnám klimatu, rodinným důvodům nebo hledání bezpečí. Stačí drobné odlišení – jazyk, oděv, barva pleti – a reakce bývá odmítavá. A to i v případě, kdy lidé žádnou osobní zkušenost s migranty nemají.
Současně město počítá s příchodem dalších zahraničních pracovníků. Pokud se ale nejprve nezhojí staré rány a neproběhne otevřený dialog s místními obyvateli, nové integrační snahy narazí na bariéru nedůvěry a nepochopení.

Bez zdravé společnosti nejsou investice
Wellbeing přitom není jen psychologický luxus. Ovlivňuje i ekonomiku – spokojené a důvěřující komunity přitahují investory, talenty i tvůrce. Města, která věnují péči vztahům, jsou stabilnější a lépe zvládají krizové situace.
Kde hledat rovnováhu?
Brno v současnosti investuje do infrastruktury – technologií, stadionu a dalších viditelných projektů. Každý z nich má svou roli.Ale opravdu zásadní krok pro rozvoj města stále čeká: nové hlavní nádraží. To není jen dopravní uzel – je to brána města, která určuje, jak snadno se tu bude žít, pracovat i potkávat.Vzpomeňme si na strategii ve hře Civilizace: bez funkční dopravy se žádné město neudrží.
Velké stavby bez vyřešené mobility mohou město spíše ochromit než posílit. Ani nejkrásnější nábřeží, galerie nebo zelené oázy to samy o sobě nezachrání.
Skutečný rozvoj není jen o tom, co je vidět, ale i o tom, co umožňuje každodenní pohyb, propojení a dostupnost.
Otevřená otázka
Co děláme pro ty, kteří tu žijí dnes – napříč generacemi, jazyky a příběhy? Jak přispíváme k tomu, aby se tu žilo důstojně, bezpečně a s respektem?
Brno má šanci být městem, kde vděčnost, podpora a úcta nejsou výjimkou, ale základem. Městem, které myslí na budoucnost, ale nezapomíná na propojenost.
Pojďme na tom pracovat společně.
Comments