Vzdělávání k míru v Česku: proč k dialogu nestačí jen dobré úmysly

Evropský projekt DANUBE PEACE propojuje výzkum, kulturní výměnu a zkušenosti z komunitní praxe. Zkoumá, jak může vzdělávání přispívat k vzájemnému porozumění, začleňování a společenské soudržnosti.

Jazykový kurz, kulturní akce nebo komunitní workshop – na první pohled si je možná s budováním míru nespojujeme. Přesto právě místa, kde se lidé pravidelně setkávají, komunikují a vzájemně se učí, mohou významně přispívat k posilování důvěry a společenské soudržnosti.

Co se ale děje, když sousedé mluví různými jazyky, patří k odlišným generacím nebo mají rozdílné zkušenosti s migrací a pocitem sounáležitosti? Jak mohou pedagogové a kulturní organizace vytvářet příležitosti ke skutečnému dialogu, který nebude omezen pouze na příležitostná setkání?

Právě těmito otázkami se zabývá DANUBE PEACE – Learning Peace Through Culture, mezinárodní projekt programu Erasmus+, v němž Českou republiku zastupuje Multikulturní centrum Brusinka.

DANUBE PEACE: propojování komunit napříč hranicemi

DANUBE PEACE je dvouletý evropský projekt spolupráce (2025–2027), spolufinancovaný Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.

Do projektu je zapojeno šest organizací z pěti zemí: Německa, Česka, Ukrajiny, Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Projekt koordinuje organizace Youth Power Germany a partnerství propojuje odborné zkušenosti z oblasti vzdělávání dospělých, kulturní spolupráce, komunitních aktivit a budování míru.

Základní myšlenkou projektu je, že vzdělávání k míru nespočívá pouze ve studiu ozbrojených konfliktů. Zaměřuje se také na dovednosti a podmínky, které lidem umožňují konstruktivně komunikovat, překonávat vzájemné rozdíly, pracovat s předsudky a aktivně se zapojovat do života společnosti.

Projekt propojuje výzkum s tvorbou praktických vzdělávacích nástrojů. Mezi jeho hlavní aktivity patří:

• Mapování příležitostí pro vzdělávání k míru: vyhledávání existujících iniciativ, zdrojů a výzev v zapojených zemích.

• Animovaná vzdělávací videa: tvorba srozumitelných materiálů, které přibližují principy a přístupy k budování míru.

• Otevřené vzdělávací zdroje (OER): příprava modulárního vzdělávacího programu a praktických aktivit pro vzdělavatele dospělých.

• Mezinárodní spolupráce a vzdělávání: propojování pedagogů, kulturních organizací a komunitních pracovníků za účelem sdílení zkušeností a rozvoje místních iniciativ.

Jedním z prvních významných výstupů projektu je souhrnná mapovací zpráva (Comprehensive Mapping Report), kterou doplňuje interaktivní mapa příležitostí pro budování míru (Interactive Peacebuilding Opportunities Map). Ta představuje 28 zmapovaných vzdělávacích a komunitních zdrojů z pěti partnerských zemí.

Oba nástroje pomáhají organizacím objevovat již existující přístupy, porovnávat zkušenosti z různých prostředí a hledat nové možnosti spolupráce.

Co ukázal výzkum v České republice?

Česká část výzkumu, realizovaná v rámci pracovního balíčku WP2, se zaměřila především na Brno a jeho okolí.

Do online dotazníkového šetření v češtině a angličtině se zapojilo 18 respondentů. Byli mezi nimi vzdělavatelé dospělých, komunitní pracovníci, zástupci neziskových organizací, lidé působící v kultuře i další osoby aktivní ve vzdělávacích a společenských iniciativách.

Ačkoli šlo o malý, statisticky nereprezentativní průzkum, jeho výsledky upozornily na několik důležitých skutečností, které vnímají lidé již zapojení do komunitního života.

Sedmnáct z osmnácti respondentů považovalo vzdělávání k míru za důležité nebo velmi důležité. Šestnáct respondentů zároveň uvedlo, že vzdělávání dospělých může přispívat ke zlepšení komunikace, spolupráce a společenské soudržnosti.

Výsledky však současně ukázaly rozdíl mezi tím, nakolik lidé uznávají význam dialogu, a tím, jaké mají skutečné možnosti jej rozvíjet.

Pouze tři respondenti uvedli, že mezikulturní dialog v jejich komunitách probíhá pravidelně, zatímco deset jej označilo za příležitostný.

Mezi hlavní překážky rozvoje vzdělávání k míru respondenti zařadili:

• Nedostatek financí a dalších zdrojů – 14 respondentů

• Nedostatečné možnosti vzdělávání pedagogů – 12 respondentů

• Nedostatek bezpečných prostor pro dialog – 11 respondentů

• Nedostatek vzdělávacích materiálů – 10 respondentů

Z odpovědí vyplývá, že problémem pro oslovené odborníky není pouze případný nedostatek zájmu o vzdělávání k míru. Důležitou roli hraje také dostupnost vhodného zázemí, praktických nástrojů, kvalifikovaného vedení diskusí a dlouhodobých příležitostí k zapojení.

České prostředí se v mnoha ohledech liší od zemí zasažených ozbrojenými konflikty nebo jejich přímými následky. I zde však mohou problémy spojené s integrací migrantů, společenskou roztříštěností, dezinformacemi a nedostatečnou komunikací přispívat ke vzniku napětí, na které je potřeba reagovat promyšlenými vzdělávacími a komunitními aktivitami.

Vzdělávání k míru proto plní také preventivní úlohu: může lidem pomáhat rozvíjet schopnost vyrovnávat se s odlišnostmi dříve, než přerostou v hlubší společenské rozdělení.

Za hranicemi učebny: zkušenosti Multikulturního centra Brusinka

V brněnském Multikulturním centru Brusinka jsou vzdělávání, kultura a komunitní život přirozeně propojené.

Centrum vytváří prostor pro setkávání lidí z různých jazykových, kulturních a sociálních prostředí. Prostřednictvím jazykových kurzů, kreativních aktivit, hudby, kulturních akcí, vzdělávacích workshopů a komunitních iniciativ podporuje nejen získávání nových znalostí a dovedností, ale také vzájemné poznávání a spolupráci.

V našich předchozích aktivitách jsme představili koncept multikulturního ekosystému, který stojí na třech vzájemně propojených pilířích: podpoře, zdrojích a interakci. Tento přístup vychází z přesvědčení, že skutečné začlenění do společnosti vyžaduje více než pouhou dostupnost jednotlivých služeb. Lidé potřebují také příležitosti aktivně se zapojovat, navazovat vztahy a cítit, že jsou respektovanou součástí komunity.

Jazykový kurz může člověku pomoci získat větší jistotu při komunikaci. Kulturní akce nabízí možnost poznat dosud neznámé tradice a pohledy na svět. Společný workshop může účastníky propojit při konkrétní činnosti a vytvořit prostor pro neformální výměnu zkušeností.

Samotná setkání však automaticky nevedou k vzájemnému porozumění ani k vytváření dlouhodobých vztahů.

Jejich vzdělávací přínos závisí na způsobu organizace, na tom, zda mají účastníci možnost zapojit se za rovnocenných podmínek, a také na příležitostech k dalšímu setkávání a spolupráci.

Výzkum DANUBE PEACE představuje Brusinku jako jeden z příkladů komunitní praxe, která propojuje kulturní dialog, integraci a mezigenerační spolupráci.

Česká část mapování zahrnuje rovněž další iniciativy, například vzdělávací program Jeden svět na školách, který prostřednictvím dokumentárních filmů a doprovodných aktivit rozvíjí kritické myšlení, nebo World Bridge Initiatives, propojující komunity prostřednictvím sdílení příběhů a občanské angažovanosti.

Tyto příklady ukazují, že vzdělávání k míru může mít mnoho podob – od systematických vzdělávacích programů až po místní kulturní a komunitní iniciativy.

Tři praktická doporučení pro komunitní organizace

Výsledky výzkumu WP2 přinášejí několik podnětů, které mohou využít organizace usilující o posílení mezikulturního dialogu a zapojení veřejnosti do komunitního života.

1. Zajistěte skutečně dostupné možnosti zapojení

Ještě před přípravou konkrétní aktivity je důležité zamyslet se nad tím, kdo se jí může reálně zúčastnit.

Jazykové bariéry, finanční omezení, neznámé prostředí nebo nejistota, zda budou účastníci přijati, mohou mnoha lidem bránit v zapojení.

Vícejazyčné informace, srozumitelná komunikace, flexibilní formy účasti a respektování individuálních potřeb mohou pomoci některé z těchto překážek odstranit.

O tom, zda bude akce skutečně přístupná, se rozhoduje ještě před příchodem prvních účastníků.

2. Proměňujte kulturní setkání ve smysluplný dialog

Kultura může být přirozeným výchozím bodem pro komunikaci. Aby však setkání mělo také vzdělávací rozměr, je důležité věnovat pozornost jeho vedení a následné reflexi.

Promítání filmu může otevřít diskusi o různých pohledech na určité téma. Kreativní workshop může podpořit spolupráci. Kulturní prezentace může nabídnout prostor k zamyšlení nad identitou, sounáležitostí a společnými zkušenostmi.

Podstatné není pouze to, co účastníci společně zažijí, ale také jaké otázky mohou prostřednictvím dané aktivity zkoumat, o čem přemýšlejí a čemu se snaží lépe porozumět.

Zvláště při práci s citlivými tématy by měli vzdělavatelé vytvářet prostředí, které umožňuje dobrovolné zapojení, respektující vyjádření rozdílných názorů a bezpečnou reflexi.

3. Podporujte kontinuitu a sdílenou odpovědnost

Jednorázová akce může upozornit na důležité téma, dlouhodobé zapojení však vyžaduje příležitosti k opakovanému setkávání, výměně názorů a společnému plánování dalších aktivit.

Členové komunity by neměli být vnímáni pouze jako publikum nebo příjemci služeb, ale také jako lidé, kteří mohou přicházet s vlastními nápady, podílet se na rozhodování a iniciovat nové aktivity.

Posun od pouhé účasti ke společnému vytváření programu může organizacím pomoci budovat pevnější vztahy a lépe reagovat na skutečné potřeby komunity.

Od místních zkušeností k evropské spolupráci

Jednou z hlavních předností projektu DANUBE PEACE je možnost porovnávat zkušenosti z různých zemí a prostředí, aniž bychom předpokládali, že stejné řešení bude fungovat všude.

Situace komunit zasažených válkou na Ukrajině se výrazně liší od prostředí, které se v Bosně a Hercegovině vyrovnává s historickými rozpory, nebo od integračních a společenských výzev, jimž čelí komunity v Česku a Německu.

Přesto se pedagogové a komunitní organizace napříč těmito prostředími setkávají s podobnými otázkami: jak podporovat dialog, posilovat zapojení veřejnosti, předcházet vyloučení a vytvářet vzdělávací prostředí, v němž se lidé cítí respektováni.

Interaktivní mapa příležitostí pro budování míru nabízí praktický výchozí bod pro hledání souvislostí mezi jednotlivými iniciativami.

Organizace tak nemusí každou vzdělávací aktivitu vytvářet od začátku. Mohou se seznámit s již existujícími zdroji, ověřit jejich původ a zvážit, jak konkrétní metody přizpůsobit potřebám místní komunity.

V dalších fázích projektu DANUBE PEACE na výsledky výzkumu naváže tvorba animovaných vzdělávacích materiálů, strukturovaného vzdělávacího programu, vzdělávacích aktivit a rozvoj mezinárodní spolupráce.

Pro Multikulturní centrum Brusinka představuje účast v projektu příležitost přispět zkušenostmi z českého kulturního a komunitního prostředí a současně čerpat inspiraci od partnerů, kteří působí v odlišných společenských a historických podmínkách.

Vzdělávání k míru začíná prostředím, které společně vytváříme

Vzdělávání k míru neznamená, že se každá komunitní aktivita musí přímo zabývat konflikty.

Někdy jeho přínos spočívá především ve vytváření podmínek, v nichž se lidé mohou setkávat, komunikovat, naslouchat si a společně ovlivňovat prostředí, ve kterém žijí.

Smysluplný dialog však nemůže stát pouze na dobrých úmyslech. Potřebuje přístupné a bezpečné prostory, kompetentní vzdělavatele, praktické zdroje, dlouhodobou práci a spolupráci mezi organizacemi.

Právě to je jedno z hlavních poznání, která přináší výzkum DANUBE PEACE.

Propojením místních zkušeností s mezinárodními poznatky chce projekt pomoci vzdělavatelům a komunitám posunout se od pouhého uznání významu dialogu k vytváření skutečných příležitostí pro jeho rozvoj.

Více o projektu a jeho výsledcích

Seznamte se s projektem DANUBE PEACE:https://danube-peace.eu/en/

Prozkoumejte interaktivní mapu příležitostí pro budování míru:https://danube-peace.eu/en/interactive-peacebuilding-opportunities-map/

Přečtěte si souhrnnou mapovací zprávu:https://danube-peace.eu/en/comprehensive-mapping-report/

Autor: Multikulturní centrum Brusinka, Česká republika

Projekt DANUBE PEACE – Learning Peace Through Culture je spolufinancován Evropskou unií v rámci programu Erasmus+.

Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanovisky autora (autorů) a nemusejí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za ně nenesou odpovědnost.